Je nutné definovat strategické technologie ČR. Investujme více do digitalizace, farmacie či nanotechnologie
Občanská iniciativa KoroNERV-20 hledá od propuknutí koronavirové krize univerzální vakcínu, která by Česko ušetřila od dlouhodobé bolesti a dostala ho do formy. Skupina složená z expertů napříč spektrem oborů nyní přináší k odborné i veřejné diskusi seriál doporučení pro oživení ČR nazvaný KoroNEXT-2025. Jednou z kapitol je i oblast reálné ekonomiky. „Pandemie Covid-19 obnažila mnoho sektorů, které potřebují reformu. Je třeba rozvíjet kapitálový trh, digitalizovat státní správu nebo minimalizovat státní podnikání,“ říká za KoroNERV-20 jeden z autorů konceptu Radim Dohnal.
- PODPORA SLIBNÝCH SEKTORŮ
Současné dění v EU a čím dál více i přístup současné vlády vykazují znaky centrálního plánování. Míra tržního prostředí by ale měla zůstat ve středním a delším horizontu zachována, aby role státu nerostla. Otevíráme ovšem diskusi o dočasné a mírné míře podpory pro slibné sektory. Těmi dle členů KoroNERV-20 jsou:
- Čištění a přeprava vody hlavně pro země třetího světa
- Farmacie, kde by bylo vhodné se zaměřit nejen na výzkum a vývoj, ale i na výrobu generik, které se dosud vyrábí v zemích BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína)
- Nanotechnologie a biotechnologie jako klíčové technologie 21. století
- Umělá inteligence, virtuální realita, herní průmysl, 3D tisk a technologie pro kosmický a podmořský výzkum jako klíčové technologie 21. století
- Řešení pro energetické úspory, řízení elektrosítí, a domácí výrobu energií, tzv. “prosumer” a smart cities
- Energetická bezpečnost: zdroje, sítě, přenosy, uchovávání energie, decentralizace a nezávislé lokální sítě
„Nedoporučujeme naopak podporovat jednorázové sektorové dotace, na které by nedosáhl celý trh. Např. podpora jedné skupiny leteckých společností, nebo na mediálním trhu pouze pomoc tištěným médiím,“ přiblížil ekonom Dohnal.
2. TRH PRÁCE JE KLÍČOVÝ PRO EKONOMICKOU PERSPEKTIVU
- Po skončení účinnosti programu Antivirus zavést modifikovaný a dlouhodobý kurzarbeit podle Zákona o zaměstnanosti. Tuto podporu sladit s podporou pro OSVČ.
- Podporu v nezaměstnanosti zvyšovat citlivě, vázat na rekvalifikace a věk, aby to nevedlo k dílčí demotivaci od práce. Dodatečné fiskální impulsy je třeba dávat ekonomicky aktivní části populace.
- Snížit odvodové zatížení práce. Pro udržení složené daňové kvóty a přesunu od zdaňování střední třídy ke zdaňování vyšší třídy dáváme ke zvážení dočasné navýšení zdanění majetku. Doporučujeme navýšení limitů počtu hodin ročně pro DPP a DPČ a také limity pro neodvádění odvodů. Nyní je DPČ 20 hodin týdně a DPP 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Navrhujeme tyto limity dočasně zdvojnásobit. U DPP aktuálně nejsou odvody pro příjmy do 10 tisíc Kč měsíčně. Navýšením limitu na 15 tisíc korun tak sice připravíme stát o odvody, ale tuto ohroženou skupinu bonifikujeme za aktivitu.
- Snížit odvody pro ohrožené skupiny a nejnižší příjmové skupiny (matky samoživitelky pro vedlejší poměr, absolventi bez praxe, po výkonu trestu, předdůchodci), v rámci principu daňové podlahy uvažovat o zrušení daně z příjmu a odvodů pro ty nejchudší s cílem udržet je na trhu práce, udržet pracovní návyky a vzor pro děti.
- Snížit daňové břímě středí třídy. Revidovat od roku 2012 nezměněnou základní slevu na poplatníka – 24 840 korun. Efektivní daňová sazba tak silně rostla. Revidovat relaci daní a odvodů zaměstnanců a stejně placených OSVČ.
- Podporovat rozvoj nových a moderních forem práce – home office, sdílená pracovní místa, práce odkudkoliv. I takto můžeme bojovat s neochotou stěhovat se za prací.
- Postupně zvyšovat flexibilitu v zákoníku práce – každý rok účinnosti zákona o týden zkrátit délku výpovědní lhůty ze strany zaměstnavatele, a tak snižovat odstupné. Zavést možnost výpovědi bez udání důvodu (za cenu vyššího odstupného či jiné penalizace).
- Do doby odeznění ekonomické krize nezvyšovat minimální mzdu1. Na úrovni tripartity a parlamentu diskutovat změnu fungování minimální mzdy, ta by nově mohla být:
- různá podle regionů,
- různá podle oborů (viz Rakousko, Německo – to je slušně funkční model),
- flexibilní nahoru/dolů podle ekonomické situace (v boomu může jít víc, když je krize a eskaluje nezaměstnanost, je možné s ní jít zase dolů).
- Stanovit jasná pravidla pro pracovní víza z preferovaných zemí (Ukrajina, Moldávie, Mongolsko, Filipíny). Buď dávat krátkodobá víza (1 rok) pro jednotlivce nebo dlouhodobější (3 roky) při přestěhování celé rodiny. Dokončit projekt MZV pro omezení korupce na našich zastupitelských úřadech při udělování pracovních víz. Stanovit flexibilní pravidla pro pracovní víza z ostatních zemí, abychom mohli tržně reagovat na vývoj lokálního i světového trhu práce.
- Čistý pracovní příjem by měl být vyšší než sociální dávky. Tento výpočet by měl být obsažen v důvodové zprávě každé změny sociálních dávek, či zdanění práce.
- Otevřít diskusi o minimálním, zaručeném nebo důstojném příjmu. Není vyloučeno, že zvyšování míry robotizace se v ČR neobejde bez této formy podpory spotřebitelské poptávky.
- Plně digitalizovat úřady práce směrem k zaměstnavatelům, zaměstnancům a uchazečům o zaměstnání.
3. ROZVOJ KAPITÁLOVÉHO TRHU
- Aktivovat ladem ležící úspory českých domácností (5000 miliard vkladů) – osvětou o kapitálovém trhu jiném než junk bonds po telefonu, propagací fondů a crowdfundingu, vyšším daňovém zvýhodnění akciových fondů v penzijních fondech; razantně snížit daň z dividend a neprodlužovat časový test přes 3 roky.
- Daňově podpořit nové emise akcií (protože investor do cenného papíru nikdy nebude chtít žádnou formu pomoci, na rozdíl od banky nebo bankovního vkladatele).
4. ZMENŠIT ZÁVISLOT NA AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU
- Podle mnoha měřítek je ekonomika ČR zásadně závislá na automobilovém průmyslu2 a ten bude v příštích letech v Evropě patřit k problematickým sektorům, nejen v důsledku koronaviru.
- Je tedy žádoucí hledat cesty, jak závislost zmenšovat. Rozhodně tedy nepodporovat tzv. šrotovné v ČR ani jinde v Evropě pro nákup nového auta se spalovacím motorem.
5. MINIMALIZACE STÁTNÍHO PODNIKÁNÍ
- Definovat strategicky významné firmy, a tak stanovit seznam společností, které se nebudou privatizovat a ani do nich stát nově nebude vstupovat.
- Neotevírat téma privatizace politicky citlivých nebo zcela jistě strategických firem (ČEZ, ČEPS, MERO, Lesy ČR).
- Diskutovat varianty privatizace firem, kde se ve světě soukromé vlastnictví vyplatilo (pošta, letiště).
- Výnosy alokovat pro penzijní reformu nikoliv do běžných výdajů veřejných financí.
Konkrétní účasti státu k privatizaci:
Letiště Praha – vlastnictví se sice zdá strategické, nicméně v zahraničí jsou velmi dobré zkušenosti se soukromým vlastnictvím. Je ovšem zřejmé, že bez dokončeného vlakového spojení s Prahou je letiště neprodejné nebo velmi levně. Začněme proces privatizace ten rok, až se spojení zprovozní a ukončí zkušební provoz.
Česká pošta – jediná strategická úloha tzv. základní poštovní služba lze zcela jistě ponechat v České poště, i když bude soukromá. Podobně jako stát provozoval a provozuje např. zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo z nemoci z povolání přes ČP a později přes Kooperativu. Podnik potřebuje zásadní restrukturalizaci, proto by bylo vhodné majoritní podíl nabízet infrastrukturním fondům, jiným restrukturalizovaným poštám ze zahraničí nebo family offices.
6. DIGITALIZACE A RACIONALIZACE STÁTNÍ SPRÁVY
- Realizovat již dávno a správně deklarované cíle – právo občanů na digitální službu veřejné správy. Zákon uvést do praxe a zavést měření výkonu pomocí KPI.
- Zavedení daňového bonusu nebo odčitatelné položky pro podávání podání občanů státní správě či samosprávě elektronicky.
- Podpora jazykového vzdělávání (individuálního i hromadného) elektronicky.
- Telemedicínu u definovaných základních a preventivních úkonů povýšit na úroveň konvenční medicíny, vč. úhradové vyhlášky.
- Zadávání státních zakázek na podporu rozvoje digitalizace a technologií.
- „Přenastavení myšlení” daňový poplatník – klient, nikoliv potenciálně porušující předpisy.
- Zjednodušit regionální státní správu, otevřít diskusi o slučování obcí s cílem snížení nákladů na řízení obcí.
- Zmenšovat pragocentrismus státní správy, a tak postupně zmenšovat význam Prahy a všechny ekonomické důsledky, a spíše posilovat jiné regiony. Když to zvládla ČNB, banky a telefonní operátoři, proč by to nezvládla SSHR, SFDI, SBÚ, UOOU. Rizikem ovšem zůstává potenciál případného posílení korupčních vazeb v některých krajských městech.
7. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ, BOJ PROTI SUCHU
- Podstatné je navýšení kapacity zadržované vody v krajině
- Návrh na výstavbu desítek přehrad nekritizujeme, ale země potřebuje řešení okamžitě. Je také třeba, aby si každý uvědomil, že se pro řešení nestačí spolehnout na stát, ale každý něco může nebo musí udělat.
- Navrhujeme nabídnout nezaměstnaným možnost státem placených DPP pro úklid v lese po těžbě (lze dělat celoročně, jen pálení větví se nedělá v červenci a srpnu). Jde o dobrovolnost nikoliv povinnost pro pokračování výplat dávek. Včas uklizený les se dá v dalších letech snadněji a levněji osázet sazenicemi. Osázený les zadržuje vodu, holina nikoliv.
- Doporučujeme pokračování a silnější podpory sběru a uchování dešťové vody nejen u novostaveb. Tyto práce jsou drobné, nevyžadují žádné revize nebo certifikace. Vysoký podíl práce znamená silný výdajový multiplikátor. Doporučujeme zavedení dotačního programu také pro řešení šedé vody.
- Doporučujeme přesun části podpory od rostlinné k živočišné zemědělské výrobě, protože pole potřebují organickou složku od zvířat spíše než umělá hnojiva pro lepší zadržování vláhy v půdě.
8. POZORNOST OHLEDNĚ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
„Účinné zdravotnické pomůcky se staly strategickými produkty nutnými pro přežití podstatné části populace. Je nepřípustné, aby se ekonomika Česka dále zbavovala výroby, která je nezbytná pro její další fungování. Naopak je důležité tuto výrobu podporovat a definovat strategické technologie České republiky,“ komentuje Jiří Kůs.
- Do hodnotících kritérií zakázek (nejen na liniové stavby) vložit silně hodnocenou podmínku rychlosti dokončení. Takto budeme motivovat, aby tam pracovaly dvě až tři směny, ne pouze jedna.
- Navýšit parlamentní kontrolu na veřejnými investicemi, postačí ex-post. Napři SŽDC si usnadňuje práci (tedy rekonstruuje zejména výpravní budovy). Přitom by mohla investovat spíše do tratí. Pozornost MD ČR by se měla zcela jistě směřovat do zabezpečení vlaků. Je také vhodné uvažovat o dočasném přesunu do jiné kapitoly nebo prostředky ušetřit pro VTR.
- Do nemocnic, které jsou obecně častým cílem hackerů, je třeba investovat stovky milionů korun a uvažovat o spolupráci/sdílení mezi nemocnicemi.
- Redefinovat úkoly SSHR (Správa státních hmotných rezerv), nejen s ohledem na ochranu před případnou další epidemií. Pro nákupy ochranných pomůcek myslet na firmy z ČR, nejen pro známé důvody, ale i pro rychlejší dodávky a vyšší míru odpovědnosti/záruky.
- Pokud Národní rozvojový fond nemá dost projektů, pak by se mohlo uvažovat o rychlejších výkupech luk pro poldery; že by NRF poskytoval půjčky městům na nákup trolejbusů, tramvají, elektro ambulancí; stát by mohl stavět vlastní zásobníky plynu zvláště pokud se bude uvažovat o dalších plynových elektrárnách.
9. ŠANCE PRO DOBROVOLNICTVÍ
- Krize ukázala, že občané ČR jsou otevřeni dobrovolnictví, a to jako formou darů a práce, ale i důvěře ve služby dobrovolníků.
- Otevíráme diskusi, zdali by dobrovolnictví nemělo dostat nějaké daňové výhody nebo náhradové doby pro účast v důchodovém pojištění, i když by to mohlo zavést očekávání odměny, tedy nikoliv dobrovolnost.
- Vhodnější je zřejmě nabízet nefinanční odměny, které potěší hlavně ženy jako převažující dobrovolníky. Lze uvažovat také o provázání s částečným pracovním úvazkem.
1
Praktický příklad jednoho z dopadů zvyšování minimální mzdy: minimální mzda ve výši 14 600 Kč měsíčně, čistý měsíční příjem svobodné osoby 12 124, celkové mzdové náklady práce včetně odvodů (bez školení, ošacení atd.) 19 535 Kč. Stát na každou 1 000 Kč, kterou zvýší min mzdu vydělá 642 Kč. A firmám zvýší mzdové náklady o 1 338 Kč.
2
https://www.acea.be/statistics/article/share-of-direct-automotive-employment-in-the-eu-by-country