Nastartování Evropy je pro ČR kritické. Blokace podpory zasaženým státům nedává smysl
Česká ekonomika stojí a padá s vývozem do zahraničí. Polovina HDP je spojena s exportem do zemí EU. Podle iniciativy KoroNERV-20 je proto esenciálním národním zájmem posílení důvěry v jednotný vnitřní trh, tedy jednotný evropský trh bez fyzických či administrativních bariér. „Pro malou, otevřenou, exportně orientovanou ekonomiku, postavenou na propojení s výkonem evropského trhu, není pro Českou republiku jiné cesty z krize,“ říká za KoroNERV-20 Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně. Postoj ČR k EU je další kapitolou ze seriálu KoroNEXT-2025.
Stejně jako je u nás klíčové pomoci co nejrychleji živnostníkům, podnikatelům i jednotlivcům, aby nedošlo k řetězení bankrotů, enormnímu růstu nezaměstnanosti a propadu do chudoby, je třeba poskytnout podporu státům, které krize zasáhla podstatně více, než nás.
V první fázi bylo vhodným opatřením uvolnění státní pomoci a flexibilita při čerpání evropských prostředků, kdy jednotlivé státy určovaly, kterým zasaženým oblastem je potřeba pomoci. Nyní je ale nezbytné připravit koncepční a dlouhodobý plán pomoci. O něm se nyní vyjednává, a nese název Next Generation EU. Jeho smyslem je nastavit hospodářskou obnovu v zemích, které si samy – ani přes uvolnění pravidel – pomoci nemohou. Zlepšení hospodářské situace navíc má vést k větší politické stabilitě, jež je velmi pravděpodobně tvrdými dopady pandemie silně otřesena.
Evropská komise v reakci na první návrh Německa a Francie přišla krátce na to s vlastním plánem Next Generation EU, který počítá, že Evropská komise vydá dluhopisy za 750 miliard eur. Ručit za ně bude evropským rozpočtem. Splácí všechny země EU podle podílu na rozpočtu. Fakticky jde o společný evropský dluhopis. Celý plán musí být jednomyslně schválen všemi členy EU, včetně České republiky.
V neposlední řadě současné dění otevírá nejen na české, ale i na evropské úrovni řadu otázek souvisejících s dalším směřováním projektu Evropské unie. Stejně jako se u nás ukázalo, že mnoho všedních změn, které se zdály nemožné, jako je práce z domova nebo konzultace s lékařem po e-mailu, je současná krize i příležitostí pro reformu Evropské unie. Nejde proto jen o okamžité ekonomické zájmy, ty jsou bytostně propojeny s dalším vývojem.
Členové KoroNERV-20 proto upozorňují na následující:
- Nastartování Evropy je pro ČR kritické: Vzhledem k pozici ČR v EU nedojde bez obnovy v Evropě k nastartování české ekonomiky. Důležitější, než přesná kritéria pomoci a klíč jejího rozdělení, je skutečnost, že musí přijít okamžitě.
- Rychlost výrazně sníží budoucí náklady: Není možné dlouze diskutovat nad detaily rozdělení peněz z Next Generation EU, protože ekonomická pomoc musí být rychlá, jinak hrozí, že celkové náklady na pomoc zasaženým ekonomikám budou mnohem vyšší, než nyní. Evropská unie má v tomto neblahou zkušenost s obdobím eurokrize po roce 2008.
- Blokace podpory zasaženým státům nedává smysl a je škodlivá: Současný plán je k ČR finančně neutrální. Hlavní přesun prostředků proběhne směrem od států, které stály za původním návrhem, jako jsou Německo, Francie, ale i Nizozemí směrem k nejvíce zasaženým zemím, tedy Itálii a Španělsku. I vzhledem k tomu, že například Itálie byla v minulosti čistým plátcem do evropského rozpočtu, není v zájmu ČR záměr na obecné úrovni blokovat. „Nedává tedy smysl, aby se Česká republika stavěla do role šetřílka, zvláště uvážíme-li, že bohaté členské státy se rozhodly zachránit i trhy pro české firmy,“ uvádí za KoroNERV-20 Marta Gellová.
- ČR má na víc, než být jen černý pasažér: České republika od svého vstupu do EU doposud čerpala větší objem financí, než do rozpočtu Evropské unie platila. Je na místě, aby i ona byla solidární, stejně tak jako solidární byly do teď ostatní členské státy, které odváděly více, aby se kvalita života východoevropských zemí přiblížila těm západoevropským.
- Zabránit nerovnováze vnitřního trhu: Pomoc Německa vlastním firmám může způsobit nerovnováhu vnitřního trhu. Německé firmy mohou díky podpoře vyjít z krize ve výrazně lepší kondici než firmy ze zasažených zemí. Bohatší by se mohli stát ještě bohatšími a chudí ještě chudšími. To by mohlo vést ke skupování firem v problémech. Evropská komise musí toto hledisko zohlednit a připravit mechanismy, které toto riziko eliminují.
- Za rok situaci zrevidujme: O přehodnocování klíče pro národní obálky je možné např. po jednom roce, kdy bude jasnější, jak se Covid-19 podepsal na jednotlivých ekonomikách.
- Společné zadlužení není pro ČR problém: Společné zadlužení je při rozložení v čase pro ČR vzhledem k objemu státního rozpočtu minimální. Naopak, odmítnutí plánu obnovy – navíc vůči zemím, které v posledních 16 letech přispívaly na hospodářskou konvergenci EU – by mělo hluboce negativní ekonomické i politické dopady.
- Inovace, digitalizace, klima, sucho: Prostředky ze současných balíků pomoci a finančního rámce pro roky 2021-27 mají v souladu s obecnou vizí budoucnosti ČR směřovat na inovace, digitalizaci a v boji proti suchu a změnám klimatu. Jedná se o světové trendy, ve kterých EU musí při snaze nadále zlepšovat svoji konkurenceschopnost hrát prim. Zároveň je důležité dále v rámci soudržnosti podporovat prioritně regiony v problémech, kterých je z evropského pohledu několik i v ČR (např. Ústecký nebo Karlovarský kraj).
Pozice ČR v EU
- Dlouhodobá strategie ČR v EU je neznámá. Česká diplomacie a experti připravují na bázi každodenní operativy rámcová stanoviska k jednotlivým rozhodnutím. Je ale na politické reprezentaci, aby formulovala a veřejnosti představovala obecnější směřování naší země v rámci Evropy. Dlouhodobá pozice ČR je přinejmenším nejasná a posiluje tak dojem, že čeští představitelé nemají žádné pravomoci a schopnosti něco prosadit. Pokud se ČR rozhodne některý z klíčových návrhů odmítnout, měla by vždy konstruktivně přijít s návrhem vlastního řešení. Zároveň výčet cílů nemůže obsahovat v podstatě vše od kosmického programu, po udržitelné rybářství. Je tak nezbytné zvyšovat zastoupení našich lidí v evropských institucích. České předsednictví za dva roky může ukázat, že stále umíme formulovat jasné a dosažitelné cíle.
- Je třeba se bavit o jádru problému: V českém pohledu se veřejná diskuse často obrací k neexistujícím sporům a mimo jádro problému. Dva příklady: 1) Analýzy postojů veřejnosti jasně ukazují, že jen velmi malá skupina (cca 4 %) by vývoj naší země směřovala směrem k pevnějšímu sepjetí s Ruskem, respektive jeho sférou vlivu. 2) 93 % populace je toho názoru, že určitě nebo pravděpodobně dochází ke změnám klimatu. 84 % zastává názor, že změna klimatu je způsobena člověkem. V tuzemském pohledu rozumíme, že politika musí oslovovat veřejnost, ale boj o pozornost voličů znemožňuje diskusi o skutečných tématech. „Diskuse nemá být o tom, že je třeba bát se početné skupiny směřující do náruče ruského impéria, ale o tom, jaké je místo naší země v Evropě a jak chceme, aby Evropa vypadala. Nevracejme se k tomu, jestli změna klimatu existuje, ale jak s ní naložit,“ vysvětluje sociolog Martin Buchtík, jeden z členů KoroNERV-20.
- Evropa jako globální hráč: Českým zájmem je fungující Evropa, která je světovou velmocí řešící výzvy na globální úrovni, na které jednotlivé členské státy mají jen omezenou sílu. Například v otázkách řešení opatření proti změně klimatu nemůže zůstat osamocena a musí pracovat s dalšími globálními mocnostmi.
Téma za pracovní skupinu KoroNERV-20 pro mezinárodní a EU záležitosti připravili: Danuše Nerudová, Marta Gellová, Lenka Zlámalová a Martin Buchtík.