Není to jen o průmyslu a službách, opatření mají platit všude! Stát musí zajistit dostatečné testovací kapacity, logistiku i legislativu

Praha, 4. 3. 2021 – Podle iniciativy KoroNERV-20 je potřeba nastavit důsledná koronavirová opatření nejen v průmyslové výrobě, ale aplikovat je napříč všemi sektory. Je však klíčové, aby stát zajistil dostatečné testovací kapacity a zároveň se také postaral o logistiku a legislativu. „Je nutné, aby pro všechny platila stejná pravidla. Intenzivní testování musí probíhat v průmyslu, ve službách, ve státní správě, případně i ve znovuotevřených školách. Stát však tento proces nemůže hodit na druhé, musí být jejich partnerem. Dokud nebudou zavedena a dodržována účinná opatření, současného utrpení se nezbavíme,“ shodují se členové expertní platformy KoroNERV-20.

Česko je od propuknutí pandemie covid-19 nepochybně zatím v nejvážnější situaci. Vláda za rok nedokázala zajistit dostatečné testování a trasování, odborníkům neposkytovala data, zaspala (spí) při řešení vakcinace a stále chaoticky komunikuje… Na krizi se prostě nepřipravila a občané v její nařízení přestali ve velké míře věřit. Vir nás zahnal natolik do kouta, že je v tuto chvíli zřejmě jedinou záchranou brzdou několikatýdenní plošná karanténa.

Hovoří se také o kompletním zastavení průmyslu. Podle iniciativy KoroNERV-20 zatím není nutné průmyslovou výrobu omezovat nebo uzavírat, ovšem je také třeba konečně nepostupovat pouze metodou nejmenšího odporu.

Faktem je, že jsme druhou nejprůmyslovější zemí EU (jak podle počtu pracovníků v průmyslu z celkového počtu ekonomicky aktivních osob, tak podle podílu průmyslu na HDP). Naše ekonomika a společnost by bez průmyslu byla o hodně slabší a chudší. V době koronavirové pandemie je vysoký podíl průmyslu naší značnou konkurenční výhodou. Za to, kde jsme ekonomicky, vděčíme průmyslu a musíme mu věnovat pozornost. Současně je bohužel v naší zemi spíše nízká míra robotizace (nižší než v Německu, Švédsku, Dánsku, Belgii nebo Holandsku). To nahrává šíření viru a současně komplikuje odstávku průmyslu.

Obavy ze ztráty podnikatelských příležitostí, konkurenceschopnosti a trhů jsou na místě. Na jaře byla zavřená celá Evropa, a tak náš průmysl nemohl o zakázku přijít ve prospěch evropského konkurenta. Nyní by byla zavřena jen Česká republika, takže by mohla přijít o zakázky vystavené mezinárodní konkurenci.

Není však také správné pokračovat v dosavadní praxi, kdy se omezuje nemalá část sektoru služeb (zhruba pětina přímo, a nepřímo je postižená až téměř polovina, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě) a jsou uzavřené školy. Na rozdíl od nich ponecháváme průmysl dosud téměř bez povšimnutí. V sobotu vyhlášená pravidla testování ve firmách přicházejí velmi pozdě, navíc jsou zatím dost benevolentní. Takto ve společnosti vzniká další dělení, které bude mít dlouhodobé devastující dopady.

Členové KoroNERV-20 proto vládě doporučují:

  • Zavést plošnou povinnost testování zaměstnanců, kteří nemohou, či nechtějí pracovat z domova, a to nejen v průmyslu, ale ve všech fungujících provozech (ve službách, zemědělství, státních institucích a úřadech).
  • Zajistit dostatečnou (novou!) testovací kapacitu – tedy aby stát jen nepřerozděloval současné testovací kapacity určené pro veřejnost, které jsou nedostatečné už nyní a pro mnoho občanů a zaměstnavatelů také velmi daleko. Je nutné dát všem podobně snadný přístup k testování.
  • Důsledně trasovat i v rámci zaměstnání, a toto trasování státní správou kontrolovat. Umožnit v jakémkoliv zaměstnání namátkovou kontrolu dodržování opatření platných pro volný čas (roušky, respirátory, rozestupy). Vždy v těchto případech pokutovat zaměstnavatele.
  • Státní či polostátní podniky (Česká pošta, ČEZ, administrativní provozy v Lesy ČR, ČEPS, České dráhy, Správa železnic apod.) by měly ihned všechny zaměstnance pravidelně testovat a ve vlastní režii i trasovat, a takto jít příkladem.
  • Trvat na oddělování a nemísení pracovních směn.
  • Umožnit daňovou účinnost nákladů (daň z příjmů i DPH) spojených s pořízením ochranných pomůcek a testování všem podnikatelským subjektům (nejen z průmyslu), nebo testy zaměstnavatelům proplácet až do cen, za jaké je v předchozím týdnu nakupoval stát.
  • Zvýšit finanční motivaci k pobytu v karanténě a zároveň s tím radikálně zvýšit kontrolu a vymáhání jejího dodržování. Doporučujeme nemocenskou ve výši 80 % čisté mzdy pro mzdy pod celostátním průměrem a 60 % pro mzdy nad průměrem (už od prvního dne by měl nemocenskou platit stát).
  • Karanténu ukončovat negativním testem, také na náklady státu.
  •  Nová opatření by měla vycházet z dat o šíření viru (nejen podle národních KHS, ale také podle mezinárodních studií) a neohlížet se na to, která skupina volí vládu. Opatření racionalizovat, u nově přijatých opatření přidat odůvodnění a zveřejnit i jejich očekávanou účinnost v boji proti šíření nákazy.
  • S ohledem na nízkou důvěru veřejnosti v nezaujatost by vláda neměla vybírat složky kritického průmyslu. Hustá síť dodavatelsko-odběratelských vazeb je natolik složitá a vzájemně provázaná, že není možné bez vážných škod a problémů oddělit “od stolu” kritickou část výroby od “nekritické”.

Pokud zavedení tvrdých pravidel a jejich vymáhání v průmyslu nejsme schopni dodržet nebo nebudou stačit k odvrácení kolapsu nemocnic, pak je úplné a nákladné zavření celé ekonomiky jedinou cestou. I na tuto možnost by se však stát měl připravit a jasně říct, za jakých podmínek k takovému stavu může dojít.