KoroNERV-20: Kvóty na potraviny české produkce jsou protiprávní a přispějí k růstu cen

Praha, 21. 1. 2021 – Schválení kvót na potraviny české produkce v obchodech je podle členů iniciativy KoroNERV-20 protiprávní, poškodí spotřebitele zvýšením cen zboží a jejich plnění bude neekologické. „V součtu už téměř půl roku je ČR kvůli pandemii covid-19 v nouzovém stavu. Místo aby tento čas vláda využila k něčemu smysluplnému, používá ho k prosazování záměrů, které by ve standardní době vyžadovaly značnou míru veřejné diskuse. Jedním z mnoha takových je pokus o nastolení národního socialismu v oblasti prodeje potravin masového významu,“ uvádí autor prohlášení Radim Dohnal.

Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v Česku vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR loni nebyla soběstačná: ve vepřovém mase pouze ze 38 %, u brambor ze 30 %, u zeleniny našeho pásu (kořenová zelenina, zelí, saláty, cibule, atd.) ze 30 %, u vajec ze 60 %…

Na pultech supermarketů (nařízení nebude platit pro prodejny do 400 m² a pro specializované prodejny) tak mohou velmi brzy chybět základní potraviny. „Novela zákona prodejcům navíc nenařizuje, aby například v roce 2022 na pultech nabízeli více než 55 procent českých potravin, nýbrž jim přikazuje, aby minimálně takové množství zákazníkům prodali,“ upozorňuje na nepochopitelnost zákona Helena Horská. „Tímto nařízením dojde ke zdražení potravin, klesne jejich kvalita a navíc bude omezena základní svoboda občana si vybrat. Tohle je návrat před rok 1989,“ říká Danuše Nerudová.

Členové KoroNERV-20 (Mariana Čapková, Radim Dohnal, Marta Gellová, Mojmír Hampl, Helena Horská, Jiří, Kůs, Jiří Nekovář, Danuše Nerudová, Ivan Pilný, Miroslav Tym, Lenka Zlámalová) proto novelu zákona s těmito argumenty odmítají:

  • Členství v EU mj. znamená využívání jednotného a volného trhu. ČR jako výrazně proexportní země výhod jednotného trhu silně využívá a bez exportů výrobků s vyšší přidanou hodnotou by tak naše ekonomická úroveň byla významně nižší.
  • Tento bezprecedentní pokus o narušení volného trhu nepochybně nezůstane bez odezvy evropských orgánů ve věci porušování evropských pravidel volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob. Osm velvyslanců zemí EU již 2. 12. 2020 adresovalo zásadní dopis předsedovi zemědělského výboru. V případě eskalace bychom mohli být svědky podobně iracionálního kroku ze strany např. Německa či Polska, kteří by si mohly nastavit program automobilové soběstačnosti. Tak by skončila naše prosperita exportů aut a autodílů.
  • Pokud by na základě tohoto zákona, bez široké politické nebo společenské shody, ministerstva v této oblasti pokračovala ve vypisování dotačních programů, domácí ekonomika by jistě utrpěla. Dále by to zvyšovalo nerovnosti a napětí mezi jednotlivými odvětvími domácího hospodářství.
  • Zvýšila by se také koncentrace zemědělské výroby na úkor zdravé konkurence. Již nyní 70 % půdy obhospodařuje 10 % subjektů. Právě tyto agrokomplexy se prosazují v obchodech s plochou nad 400 m2, a takto jim dodáme sílu pro další lobbistické aktivity s cílem zvyšování síly na úkor spotřebitelů. 
  • Touto formou regulace poklesnou inovace v zemědělství, přičemž ČR naopak potřebuje podpořit tvorbu přidané hodnoty v zemědělství (zpracovatelský průmysl) a zemědělství dále modernizovat.
  • Dojde také k výraznému poklesu kvality potravin v supermarketech.

Dle členů KoroNERV-20 je potřeba myslet i na následující:

  • V zahraniční se vybrané potraviny (dle přírodních podmínek dané země) vyrábí či zpracovávají efektivněji, tedy levněji. Snížení konkurence právě u sortimentu komoditního typu povede nepochybně k růstu spotřebitelských cen a omezení svobodné volby spotřebitele.
  • Odmítnutím levnější zahraniční zemědělské produkce zejména u sezónních potravin (zeleniny, ovoce) se rozhodneme odmítnout úspornější pěstování zeleniny v oblastech vyššího slunečního svitu a vyšších srážek. 
  • Mnohé potraviny zpracované v Česku se bez kvalitnějších ingrediencí a vstupů z dovozu neobejdou (šunky z dováženého vepřového, cukrárenské výrobky ze sezónního ovoce…).
  • Obecně platí, že čím vyspělejší ekonomika, tím nižší podíl zemědělství na zaměstnanosti a na HDP. Takto ze sebe dobrovolně a za cenu dotací a zvyšování cen uděláme zemi méně vyspělou.
  • Nutnost najít tisíce nových pracujících do zemědělství prohloubí problémy na pracovním trhu, kde zoufale chybí ti nejméně kvalifikovaní. Zde se navíc bude nabízet zejména sezónní práce, tedy nepůjde o adekvátní náhradu za manuální práci v továrně.

Zdroje: Agrární komora ČR, Český statistický úřad, bezpecnostpotravin.cz.