KoroNERV-20 rozpracoval varianty možných opatření a dopadů pandemie covid-19. S návrhem osloví vládu, ministra Blatného a další experty

Praha, 7. 11. 2020 – Občanská iniciativa KoroNERV-20 nabízí vládě pomoc s komunikací epidemiologických opatření. Pro zlepšení plánovacích možností businessu a života vůbec, navrhuje matici možností pro přehlednost i snížení již dost veliké míry nejistoty. „Vycházíme z irské verze, kterou jsme rozšířili a snažili se přizpůsobit do českých poměrů. Nechceme se plést do odbornosti epidemiologů, ale naopak se připravit na situace, které mohou vyhlásit a lépe na nich a jejich včasné přípravě spolupracovat,“ říká za KoroNERV-20 Tomáš Sedláček.

Expertní skupina chce s návrhem oslovit nejen nového ministra zdravotnictví Jana Blatného, je otevřená k debatě se všemi dalšími subjekty, kteří na podobných modelech pracují. „Tento šestiúrovňový model si neklade nároky na správnost všech hodnot. Hlavním cílem je rozpoutat diskusi a získat ke spolupráci další odborníky,“ uvedl za KoroNERV-20 Radim Dohnal.

Dle iniciativy není třeba říkat, kdy přesně co bude, ale mít připravené scénáře, ve kterých se všichni mohou sami zorientovat. „Pokud se taková tabulka udělá dobře, sníží to nejistotu a chaos a byznys se může podle svého uvážení sám připravit na to, co může přijít. Pokud nastane situace A, spouští se opatření A, pokud nastane méně příznivý vývoj, spustí se plán B, C, D či F, jehož kontury budou známy předem,“ přiblížil Sedláček.

Expertní skupina dále upozorňuje na fakt, že ohrožené skupiny populace, kterých je 10 až 15 %, vyčerpají více než 80 % alokovaných lůžek a personálu. Tedy místo plošných zásahů je nutno koncentrovat pozornost zejména směrem na ohrožené skupiny, zapojení praktiků k identifikaci a plošnému testování. „Ohrožené skupiny by bylo ideální více chránit. Není ale možné seniory izolovat od rodiny. Zůstat o samotě by bylo pro spoustu z nich těžké, budou se chtít vídat například s vnoučaty. Doporučujeme proto po 50 dnech každému poslat jednu opakovatelně použitelnou nanoroušku na náklady státu,“ navrhuje Michal Mejstřík.

Kromě něj, Tomáše Sedláčka a Radima Dohnala na přípravě tabulky pracovali také Jan Kvaček, Petr Smejkal, Miroslav Tym, Lenka Zlámalová, Jan Procházka, Jiří Kůs, Danuše Nerudová a Helena Horská. Poslední dvě jmenované odhadly možné makroekonomické náklady dopadů, ze kterých vychází, že by při nejhorší variantě pandemie ekonomika ČR „zchudla“ až o 5 miliard korun denně. „Postiženo by bylo přes 25 procent ekonomiky a to nejen z oboru služeb, ale i dopravy, průmyslu a exportu,“ sdělily Helena Horská a Danuše Nerudová.

Ke zvážení členové KoroNERV-20 dávají, jak by se mohlo mezi jednotlivými úrovněmi v tabulce „přepínat“. „Řekněme, že k posunu na vyšší stupeň stačí překročení jednoho spouštěče, ke snížení opatření o úroveň je naopak třeba, aby poklesly dva spouštěče tři dny po sobě. Tuto část je případně třeba doplnit vládou a jejími experty. Stejně tak jednotlivá data ohledně čísla R, hranice denního počtu nakažených, procenta pozitivních případů, či výhledu zaplněných JIP lůžek v nemocnicích za tři týdny,“ doplnil Radim Dohnal.

Tabulka prozatím jen částečně počítá s cestovním semaforem. Každopádně nadále platí, že je vždy vhodné opatření aplikovat nejprve regionálně, až potom celostátně. Upozorňujeme také, že u některých druhů opatření při přitvrzení platí i opatření z měkčích stupňů.