KoroNERV-20 kritizuje přípravy státního rozpočtu na rok 2021 a doporučuje opatření, která mají zabránit rozvratu veřejných financí

Praha, 29. 10. 2020 – S velkými obavami pozorují členové občanské iniciativy KoroNERV-20 přípravu státního rozpočtu na rok 2021. Ten je (po rozpočtu na rok 2020 již tak končícím s rekordním schodkem 500 mld. Kč) podle nich natolik nestandardní a vymykající se jakémukoli racionálnímu chápání a parametrům přiměřenosti, že zavdává důvodné příčiny k obavám o možnosti vrátit po letech 2020 a 2021 veřejné rozpočty pod kontrolu možná i v celé následující dekádě. „Odmítáme se smířit s tím, že by pandemie covid-19 měla na velmi dlouhou dobu, nebo dokonce nevratně, změnit některé základní stavební kameny českého hospodářského vývoje, mezi nimi v první řadě dlouhodobou rozpočtovou a dluhovou kázeň naší země,“ stojí v prohlášení skupiny. „Je samozřejmě nutné, aby fiskální politika pomohla ve špatných časech vykrýt slabou poptávku a kompenzovat ztrátu příjmů těm, kteří o ně v důsledků epidemiologických restrikcí přicházejí. Nicméně z tohoto makroekonomického léku by se neměl stát jed,“ upozorňuje KoroNERV-20.

Členové KoroNERV-20 jsou si vědomi závažnosti epidemiologické situace, v níž se Česká republika nachází. Současný stav nebyl nevyhnutelný, dalo se mu včas předejít, ale tento stesk již nic na realitě dneška a příštích dnů nezmění. Zároveň nevěří, že je tato událost v kontextu hospodářských dějin natolik unikátní, aby jí bylo možné odůvodnit naprostou ztrátu řiditelnosti veřejných rozpočtů a mezinárodní věrohodnosti naší země, která je již na dosah.

KoroNERV-20 konstatuje, že…

  • plánovaný rozpočet na rok 2021 (nyní ve výši 320 mld. Kč) není opřen o jakoukoli makroekonomickou predikci či scénáře budoucího vývoje, které by respektovaly široký vějíř scénářů epidemiologických. Rozpočet tedy není opřen o jakoukoli smysluplnou prognózu rozpočtových příjmů;
  • neexistuje zároveň věrohodný fiskální výhled;
  • parametry rozpočtu mají výrazně překročit limity, které pro něj stanovuje Zákon o rozpočtové odpovědnosti, a které zdůrazňuje Národní rozpočtová rada;
  • po již schváleném a ne zcela odůvodněném rozvolnění rozpočtových pravidel má navrhovaný rozpočet i tato uvolnění dále překročit;
  • součástí rozpočtu není ani sebemenší výhled návratu ke konsolidační trajektorii;
  • rozpočet nezahrnuje excentrické a nezodpovědné a přitom pravděpodobné návrhy, které jej dále vychýlí mimo dráhu smysluplnosti a udržitelnosti (zrušení superhrubé mzdy), které jsou navíc podávány naprosto nestandardní cestou;
  • rozpočet nepracuje dostatečně se všemi možnými zdroji, které ve veřejných rozpočtech či pro veřejné rozpočty přicházejí v úvahu;
  • to vše působí velmi nedůvěryhodně ve vztahu k trhům, tedy věřitelům, od nichž si chce vláda půjčit přes 800 miliard korun za dva roky (což je 4x více, než dosud největší zaznamenaný schodek země v roce 2009).

„Zdá se tedy, že poprvé v novodobých dějinách skutečný rozpočet nemáme a nemáme ani skutečného ministra, který by byl jeho věrohodným obhájcem, garantem a důvěryhodnou tváří. Máme mnoho dobrých důvodů si myslet, že rozpočet je nejhorším od roku 1990,“ říká jeden z členů KoroNERV-20 Mojmír Hampl.

V tuto dobu existují jen neznámé: kdy začne virus slábnout, budeme si na něj muset zvyknout, nebo nás snad vysvobodí vakcína? Z mnoha důvodů se nemůžeme spolehnout na zahraniční poptávku, fondy EU mohou být jen částečnou pomocí, navíc ne příliš rychle. Musíme se tedy spolehnout zejména na domácí fiskální impulsy. „V ekonomii i ekonomice jsou zdroje konečné, tedy i u fiskálních výdajů musíme počítat dnes a počítat s počítáním v budoucnu. Rozpočtové orgie nejsou ani vhodné a ani slušné,“ poznamenal Radim Dohnal.

KoroNERV-20 dále tvrdí, že rozpočtu…

  • je věnována příliš malá pozornost i když na neprioritní investice vláda čas našla;
  • velmi málo se snaží redukovat výdaje na 66 tisíc státních úředníků. Ti byli krizí zasaženi zcela okrajově a je třeba řešit rostoucí problém trhu práce, kdy průměrná měsíční mzda ve státním sektoru je již o 4 tisíce Kč vyšší než v soukromém;
  • vůbec se nedívá do budoucnosti. Rezignuje na ambice modernizovat naši ekonomiku, vzdělávání, dopravu či digitalizaci;
  • nadále podporuje neexistující pracovní místa a zombie firmy. Nepodporuje dostatečně české, výrobní firmy, především malé a střední, jež jsou základnou hospodářství a podstatnou součástí naší budoucnosti;
  • nepodporuje dostatečně aplikovaný výzkum a technické školství, jež souvisí s předcházející větou o naší budoucnosti.

KoroNERV-20 doporučuje nerezignovat na standardní principy a vytvořit skutečný státní rozpočet a to na základě:

  1. Dobře predikovaných daňových, odvodových a dalších příjmů
  2. Očekávaných příjmů z fondů EU
  3. Predikované inflace
  4. Mandatorních výdajů, které by se nad rámec zákonných valorizací i ve volebním roce neměly zvyšovat
  5. Nezvyšování platů u všech ministerstev, s výjimkou zdravotnictví, školství a bezpečnosti
  6. Omezení nebezpečných „her“ jako rušení zdanění superhrubé mzdy s dopadem na příjmy ve výši 80 mld. Kč, navíc s malým dopadem na spotřebu a větším růstem úspor v bankách
  7. Několik let platné pravidlo, že nevyčerpané položky rozpočtu lze převádět do dalších let, jednorázově změnit na možnost převést jen do dalšího roku a jen prokazatelně vysoutěžené výdaje a provést důkladnou prověrku všech (volných i vázaných) neutracených prostředků z minulých let
  8. Jako investici s jasnou návratností doporučujeme domovy pro seniory, či školky spíše než kabiny venkovských klubů (přesun téměř 5 mld. Kč výdajů)
  9. Zcela minimalizovat položky, které jsou nepodstatné pro nejbližší rok, ale i pro vzdálenější budoucnost
  10. Výrazného šetření ve státní správě, především v samotných ministerstvech, na finančních úřadech a v předsednictvu vlády
  11. Důsledné nákladové kontroly všech státních staveb, probíhajících i plánovaných a přesun peněz z betonu do již zmíněné chytré produkce, školství, zdravotnictví a péče o seniory
  12. Mobilizace volných prostředků obcí a krajů pro veřejné investice, které centrální vláda stejně nebude schopna realizovat

Pokud jde o rozpočtové výhledy pak vládě, ale i obcím, krajům doporučujeme:

  1. U každé úpravy pravidel příjmů či nastavení kompenzace kvantifikovat dopad na obce a kraje
  2. Podpořit diverzifikaci ekonomiky jak komoditní tak geografickou
  3. Posílit ekonomiku orientující se na přidanou hodnotu, podpora startupů, vědy a výzkumu a inovativního vzdělávání
  4. Podpořit rekvalifikace odpovídající trhu práce a zajistit logistiku mobility

„Schodek rozpočtu by neměl překročit 4 % HDP. Jen zodpovědným přístupem, respektováním pravidel rozpočtové brzdy, využitím makroekonomické predikce od MF ČR či jiné instituce se vyhneme zhoršení ratingu, zdražení obsluhy státního dluhu a dalšího vytěsňování soukromých investic a soukromé spotřeby mnohdy zbytečnými investicemi a spotřebou vládní. I v případě přípravy státního rozpočtu a veřejných financí by jistě pomohlo inspirovat se v Německu,“ uzavírají Ivan Pilný, Mojmír Hampl, Radim Dohnal, Miroslav Tym a Jiří Nekovář, kteří prohlášení za KoroNERV-20 připravili.