KoroNERV-20 navrhuje opatření pro snížení deficitu státního rozpočtu a chce otevřít debatu o efektivním spojování obcí

Praha, 16. 6. 2020 – Občanská iniciativa KoroNERV-20 kvituje usnesení vlády, která podpoří obce příspěvkem 1200 korun na obyvatele. Členové KoroNERV-20 by zároveň rádi přispěli k otevření širší diskuze na téma udržitelného a spravedlivého financování obcí počínaje rokem 2021, ze které by vzešla pravidla pro příštích 5 let. „Podstatné je, aby rozdělování příjmů mezi jednotlivé vrstvy veřejných rozpočtů zohledňovalo zájmy daňového poplatníka, který by rád, aby se vybrané daně utrácely co nejefektivněji a na místech nejvíce potřebných,“ říká Mojmír Hampl.

Členové platformy KoroNERV-20 doporučují ohledně financování obcí následující:

  • Zmapovat volné veřejné prostředky napříč celým veřejným sektorem (obce, kraje, entity centrální vlády) po odečtu závazků a prostředků účelově vázaných na rozpracované projekty, a toto číslo zveřejnit.
  • Pobídnout všechny aktéry k maximální mobilizaci veřejných prostředků pro investice. Všechny volné prostředky, které nebudou utraceny/investovány či vázány na připravené, schválené a rozběhnuté investice do jednoho roku, budou vráceny centrální vládě ke snížení deficitu státního rozpočtu.
  • Posílit příjmovou autonomii samospráv a její decentralizaci (oproti mnoha evropským zemím je zatím výrazně nižší). „Zastupitelé i úředníci vždy lépe nakládají s veřejnými prostředky, pokud je rozhodování o nich blíže k občanům, tedy silnější veřejná kontrola. Věříme, že princip subsidiarity je jedním ze součástí dlouhodobě udržitelných veřejných investic a celkové ekonomické perspektivy, např. jako v Německu, vs. velmi neefektivní jako v Rusku,” komentuje ekonom Radim Dohnal. „Malé obce a jejich malé zakázky pro místní malé firmy mají největší podíl práce nad materiálem, jsou rychle realizovatelné a mají vysoký a rychlý multiplikační efekt,” doplňuje Dohnal.
  • Obce by měly získat větší jistotu v tom, s jakými příjmy mohou výhledově počítat, a to na několik let dopředu. „To jim usnadní plánování a rozvoj. Předvídatelný vývoj jejich příjmů může posílit ochotu investovat a plánovat výdaje do vzdálenější budoucnosti,“ uvádí Helena Horská.
  • Spektrum dotací nerozšiřovat, spíše zužovat. Podle závěrečného účtu státního rozpočtu u mnohých programů ministerstva pro místní rozvoj pro venkov byly mnohé programy vyčerpány na 50 %, některé jen i na 8 %.
  • Otevřít debatu na téma efektivní spojování obcí. Naše země s počtem 6253 obcí patří k zemím s vysokým počtem obcí a s tím spojené relativně vysoké náklady na řízení samospráv.

Komentář Pavla Vyhnánka, náměstka primátora HMP: „Je třeba pochválit vládu za to, že peníze nerozděluje podle nějakého netransparentního procesu někde uvnitř ministerstva na účelové dotace, ale že jdou na občana. Je potřeba ale také dodat, že vláda peníze podle nějakého vzorce vzala, ale podle jiného vzorce je vrací. V konečném důsledku to znamená, že velkým městům a nemluvím jenom o Praze, se víc vzalo a ty prostředky se rozprostřely do těch menších obcí, což myslím nebylo nutné. Ty prostředky se mohly podle stejného vzorce vrátit, nebo je vláda mohla obcím jednoduše nechat,“ dodává Vyhnánek.