Iniciativa KoroNERV-20 chce jasná pravidla pro uzavírání škol

Praha, 6. 6. 2020 – Občanská iniciativa KoroNERV-20 navrhuje, aby ministerstvo školství vytvořilo plán, který bude jasně určovat, za jakých podmínek by se měly v případě další epidemie uzavírat školy. MŠMT by zároveň mělo zainteresovanou veřejnost na základě relevantních dat průběžně informovat o současném vývoji nákazy Covid-19. „Je potřeba zhodnotit analýzy o vlivu uzavření škol na kontrolu šíření epidemie, aby byl maximálně zohledněn zájem dětí a mladých lidí. Zejména těch, jimž absence v průběžném vzdělávání může způsobit těžko překonatelné problémy v budoucnosti,“ říká za KoroNERV-20 Bob Kartous.

Tisíce ředitelů škol, 150 000 učitelů, milion rodičů, tisíce starostů a zřizovatelů škol se potřebují rozhodovat na základě správných dat. Už od května by jim je mělo poskytovat ministerstvo školství. Tak se ale neděje. Proto při nynějším postupném otevírání českých škol dochází v některých případech kvůli obavám z možné nákazy k odkládání nástupu dětí do standardního školního vzdělávání.

„Informace by měly být rozděleny dle jednotlivých okresů, věkových skupin žáků a profesí zastoupených ve školách. Byť regionálně se situace diametrálně lišila a stále liší, lidé situaci vnímali podle celostátních průměrů. Ve většině škol je dnes strach zbytečný, jinde je stále více než relevantní,“ uvedl člen KoroNERV-20 Daniel Münich, který se zabývá výzkumem v oblasti ekonomie trhu práce a vzdělávání.

Vláda by také měla představit scénáře chytré karantény, které budou použity při případné druhé vlně, a to s přihlédnutím k potřebě zachovat pokud možno v plném rozsahu přístup ke vzdělávání. „V opačném případě hrozí, že bude narůstat už tak významná míra nerovnosti, jež postihne zejména děti a mladé lidi ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí,“ říká Bob Kartous.

K němu se přidává i jeho kolegyně z KoroNERV-20 Mariana Čapková: „Obávám se do budoucna o samotný princip povinné školní docházky. Stát a zřizovatelé škol by měli rodiče a učitele uklidnit, že při respektování základních bezpečnostních a hygienických pravidel nemusí mít obavy poslat děti do školy, a v případě učitelů, být s žáky v rámci výuky ve škole v kontaktu,” sdělila.

„Z epidemiologického hlediska nejsou důkazy svědčící pro to, že má uzavírání škol významný vliv na šíření epidemie Covid-19 a v této situaci nevidím důvod, proč všechny školy co nejrychleji nevrátit do plného provozu. Přimlouvám se jen obecně za větší pravomoc učitelů poslat dítě ze školy domů, pokud jeví příznaky respirační nákazy,“ dodal člen KoroNERV-20 Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM.

MŠMT by mělo připravit plán, který by uměl odpovědět na tyto otázky:

  1. Jak budou školy reagovat, pokud někdo z dětí, či vyučujících, či další osoby pohybující se ve škole, bude pozitivně testován na Covid-19? Bude se uzavírat třída, kterou dotyčná osoba navštěvuje? Nebo celá škola? A na jak dlouho? Bude se takový problém případně řešit protestováním ostatních žáků, vyučujících a dalších osob pohybujících se ve škole, kteří do výsledků testů budou zůstávat doma? Je vláda připravena takovéto časté testování zajistit, včetně rychlého vyhodnocení testů?
  2. Jak bude probíhat vyučování v případě, že bude muset být část žáků doma kvůli pozitivnímu testu na Covid-19? Budou ji zajišťovat ti učitelé, kteří budou učit děti ve třídě? Nebo budou mít školy zaměstnance specializující se na on-line výuku?
  3. Pokud bude mít rodina obavy z nakažení Covid-19 a rozhodne se dítě neposílat do školy, nebo bude-li dítě kvůli častému přerušení výuky kvůli často doma, kdo bude zodpovědný za jeho vzdělávání? Bude takové dítě přecházet do režimu podobnému domácímu vzdělávání, kdy bude dítě přezkoušeno v pravidelných intervalech? Jak bude odpovědnost za vzdělávání řešena u dětí, které ze zdravotních důvodů (např. oslabená imunita dítěte či člena rodiny) nebude docházet do školy, ale jeho rodina jej nebude moci vzdělávat doma, neboť na to nemá odbornou či jinou kapacitu?
  4. Pokud bude častěji docházet k přerušení výuky z důvodu Covid-19, a rodiče dětí tak budou muset zůstávat doma a pečovat o děti školního či předškolního věku, je možné, že budou rodiče výrazně znevýhodněni na trhu práce a zaměstnavatelé budou upřednostňovat zaměstnávání bezdětných osob. Jak na tuto skutečnost bude reagovat MPSV?