KoroNERV-20 navrhuje ANTICOVIDOVÝ SYSTÉM: Navýšit kapacitu plicních ventilátorů a zavést intenzivní program školení personálu

Praha, 4. 5. 2020 – Razantní opatření přijatá v České republice radikálně zbrzdila šíření koronaviru. Ekonomika však dostala obrovskou ránu, což výrazně ovlivní životy tisíců lidí.  Jelikož je Covid-19 vážnou hrozbou i do budoucna, mělo by být cílem vlády zajištění co nejrychlejšího průchodu viru populací tak, aby nemocnice zvládaly počty zranitelných pacientů.Čím rychleji se to povede, tím dříve budeme moct opět relativně normálně žít a začne se ozdravovat české hospodářství,“ říká ředitel Nemocnice Na Bulovce Jan Kvaček, jeden z členů občanské iniciativy KoroNERV-20, která proto doporučuje připravit tzv. anticovidový systém. „Je nutné začít intenzivně školit dodatečný personál k provádění umělé plicní ventilace a na maximum navýšit kapacitu ventilovaných lůžek,“ uvádí některá z navrhovaných opatření Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM.

Členové skupiny KoroNERV-20 doporučují následující:

  • Zveřejnit alternativy vývoje pandemie v závislosti na uvolňování mimořádných opatření. Ukázat, jaké tempo průchodu viru populací (tedy za cenu jakých opatření) zvládáme dnes, jaké tempo (a s ním uvolnění některých opatření) bychom chtěli zvládat jako cílové a uvést, co je k tomu potřeba zajistit na straně testovací kapacity, hygienického trasování a nemocničních kapacit. Je nutné opakovat celostátní studie promořenosti v pravidelných intervalech kvalitními ELISA testy (alespoň na reprezentativním vzorku populace). Ve scénářích by také bylo dobré operovat s předpokladem dostupnosti vakcíny.
  • Nakupovat plicní ventilátory a potřebný spotřební materiál a zároveň maximálně podpořit domácí výrobce těchto přístrojů.
  • Stimulovat a koordinovat domácí průmysl k výrobě ochranných pomůcek v dostatečné kapacitě (pokud ve světě a v ČR propukne další vlna, nemůžeme vyloučit další problémy se zásobováním). Vytvořit dostatečné zásoby ochranných pomůcek v dlouhodobém horizontu, které nechrání jen před Covid-19, ale i před jinými infekčními onemocněními (TBC, spalničky) a trénovat jejich používání v nemocnicích zdravotnickým personálem (často se zdravotnický personál nakazí jeden od druhého). Náklady na vytvoření rezervních kapacit jsou diametrálně nižší než potenciální ztráty.
  • Zavést intenzivní program školení personálu v nemocnicích v obsluze umělé plicní ventilace. Zveřejnit současné personální kapacity systému a kapacity cílové. Současně zavést finanční podporu takového programu do úhrad a dotací nemocnicím. Tím dlouhodobě posílit kompetence kvalifikovaného středního zdravotnického personálu (ne všechno musí zastat lékař).
  • Motivovat nemocnice k přípravě nových oddělení ARO a JIP s možností plicní ventilace, popřípadě dialýzy a ECMO (mimotělní oběh) tak, aby byla kapacita dostatečná pro sledování vytyčeného scénáře a tempa průchodu viru populací.
  • Nezapomenout na testování. Vzhledem k nyní již známé chabé protilátkové odpovědi a významnému asymptomatickému a presymptomatickému přenosu stále nepolevit v testování metodami průkazu virové RNA (PCR) při jakémkoli podezření (i v rámci trasování a prevence ve strategických provozech). To se zejména týká seniorských domů a personálu nemocnic, ale i přeshraničního pohybu.
  • Lépe v nemocnicích vybavit dnes často provizorně zřízená akutní lůžka pro Covid-19 – filtrace vzduchu, rozvody kyslíku a podobně tam, kde je třeba.  Nemocnicím dlouhodobě chybí izolační jedno a dvoulůžkové pokoje. Mnoho specializovaných oddělení (kožní) by se dalo nahradit stacionáři a ambulantním provozem. Doba hospitalizace by se u mnohých pacientů dala zkrátit na úkor posílení lůžkového fondu na interních odděleních a na kvalitních bezpečných lůžkách následné péče, které jsou základem zabránění šíření infekce v nemocnicích. Dodatečné náklady jsou zanedbatelné ve srovnání s potenciálními ztrátami.
  • Se scénářem optimálního vývoje počtu nakažených dát jasná a jmenovitá pravidla, jaká kapacita bude ve které nemocnici pro Covid-19 vyčleněna.
  • Připravit vybavené mobilní týmy zdravotníků pro pacienty v Alzheimer centrech a domovech pro seniory.
  • Zajistit, aby Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) s hygieniky a epidemiology strukturovaně sdílel data (pro účely řízení, aplikovaného výzkumu, pro veřejnost) související s výskytem nákazy Covid-19 mezi lidmi, jednotlivých seniorských domech a nemocnicích ČR.
  • V ambulantním provozu striktně dodržovat rouškování, rizikové vzdálenosti a hygienu rukou, omezit zbytečné ambulantní návštěvy a kontroly a nahradit je využitím telemedicíny.
  • Nejpozději v září 2020 mít anticovidový systém s jasně nastavenými pravidly připraven v optimální podobě.

Česká republika patří mezi země, které se opatrně radují z vítězství nad Covid-19. Co jsme ale vlastně vyhráli? Denní přírůstky nakažených v posledních týdnech rapidně klesly. Mnoho nemocnic pacienta s COVID-19 pořádně nevidělo. Koronavirus se ale rozhodně nechystá někam vymizet. Ze světa přichází mnoho zpráv o tom, že pravděpodobně mutuje do mnoha podob. Existují různé teorie zdůvodňující rozdíly průběhu pandemie v jednotlivých regionech. Nic ale není potvrzené, nic není jisté. O viru toho víme stále velmi málo. Může se zdát, že je to za námi. Problém je v tom, že ve skutečnosti nikdo netuší, kde se vlastně dnes nacházíme a co přijde zítra. V sázce jsou stále ztráty na zdraví a životech občanů a ohromné ztráty ekonomické.

ČR výrazně zbrzdila šíření COVID-19 v důsledku drakonických opatření. Ta, doplněná o obdobný přístup v mnoha jiných částech světa, pravděpodobně povedou k největší recesi, kterou lidstvo zažilo za desítky let. Současnou pozici jsme tedy vykoupili za cenu obrovských nákladů na straně národního hospodářství. A nejde jen o nějaká abstraktní čísla ve statistikách Ministerstva financí. Jde o nespočet osobních tragédií českých občanů a jejich rodin, kteří se ze dne na den v důsledku těchto drakonických opatření ocitli v neřešitelných finančních potížích. Dosavadní i potenciální budoucí ztrátě by měla odpovídat i výše veřejných investic do aktivní obrany. 

Stát se při přípravě svých kroků a opatření (snad) do určité míry opírá o podklady připravené panem profesorem Ladislavem Duškem, ředitelem Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), který z televizní obrazovky každý týden ukazuje predikce dalšího vývoje pandemie na našem území. Pan profesor bohužel nikdy nezveřejnil všechny alternativní scénáře, tedy jak by se situace vyvíjela bez toho či onoho opatření, ani parametry a předpoklady modelu, který má údajně k dispozici. Předminulý týden jsme měli možnost prvně nakouknout pod pokličku prací našich statistiků. Na webu Českého rozhlasu je částečný přepis diskuse pana profesora Duška z Poslanecké sněmovny. Z článku doporučujeme zde citujeme pouze jednu jeho část:

Když by se to od 1. 9. rozvolnilo tak, že by nastal úplně volný pohyb jako za normální populace. A předtím by už probíhal přípravný pohyb, třeba moje oblíbené metalové koncerty. A ten virus by dostal šanci se vrátit zpátky do čísla 2,8 (reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí nakazí jeden pacient, aktuálně je pod hodnotou 1 – pozn. red.) a byl by v imunologicky naivní populaci, tak zvládne svoji finální předpokládanou attack rate (míra zasažení – pozn. red.), která je 60 procent v populaci, za tři měsíce. To znamená, že za tři měsíce zvládne projít přes 6 milionů lidí. Výsledkem by bylo, že bychom se na vrcholu peaku (ve smyslu kulminace nákazy – pozn. red.) dostali do dnů, kdy bychom měli 150 tisíc pozitivně diagnostikovaných a z toho by bylo 30 tisíc v kategorii 60+, a z nich by bylo 10 tisíc v kategorii těžce vulnerable (zranitelní – pozn. red.) a z nich by bylo 8 tisíc na ÚPV (umělá plicní ventilace – pozn. red.) Denně. Po dobu 1,5 měsíce.

Co je z citace zřejmé? Stanovisko našich odborníků říká, že pokud v budoucnu (1. 9. je zvoleno panem profesorem náhodně, řečnicky. Můžeme si dosadit i jiné budoucí datum, jako například Vánoce 2020) dojde k rozvolnění opatření, stále může nastat „apokalypsa“, jak to vidíme například v záběrech z New Yorku. Zároveň také říká, že nakonec zkrátka virus populací „projde“. Jde jen o to, jak rychle a jak to zvládne naše zdravotnictví.

Pokud toto všechno má naše vláda k dispozici, proč se na situaci již alespoň měsíc nepřipravujeme? De facto jediný problém při příliš rychlém šíření Covid-19 je péče o pacienty v kritickém stavu. Ze zahraničí vidíme, co se může stát při nedostatečné kapacitě JIP lůžek s plicní ventilací. Nejužším místem při otevírání nových lůžek s možností plicní ventilace není technika, ale kvalifikovaný personál. Ano, ventilátory jsou dočasně hůře dostupné, ale trh se přizpůsobuje. Vznikají i nové modely vyráběné v České republice. Vyškolit zdravotníky (ale i trasovače hygienické služby) k jejich používání ovšem trvá měsíce! Jde o náročný a dlouhodobý proces. České nemocnice musí začít intenzivně školit personál k provádění umělé plicní ventilace a navýšit kapacitu ventilovaných lůžek na maximum. Obecně je třeba střední zdravotnický personál nejen dobře zaplatit, ale především mu rozšířit kompetence jako v západních zemích.